Dalmatin

Povaha plemene

Díky své přátelské povaze je tento pes vhodný do rodiny s dětmi. Je velice inteligentní a rád se učí novým věcem. Lze jej vycvičit k jakýmkoli účelům. V jeho charakteru dominuje zvídavost a přítulnost. Nebývá agresivní ani plachý. Miluje lidskou přítomnost. Dalmatin není ideálním hlídacím psem. Většinou nemívá problémy s ostatními domácími zvířaty. Je vhodný do většího bytu i na zahradu. Není však vhodný k celoročnímu umístění mimo dům.

popis dalmatina

V kohoutku měří dalmatin přibližně 61 cm. Jeho hmotnost dosahuje až 32 kg. Jeho krátká a hladká srst je zbarvená bíle s nápadnými skvrnami. Ty jsou 2-3 cm veliké, v černých a hnědých odstínech. Má štíhlé a pružné nohy a tělo. Jeho oči jsou výrazné, tmavé a kulaté. U černě tečkovaných psů jsou oči tmavě hnědé, u játrově zbavených psů jsou zpravidla světle hnědé. Kůže kolem nosu je u černě tečkované rasy vždy černá. U hnědě tečkované bývá taktéž kůže se srstí stejné barvy, jakou můžeme nalézt na ostatních částech těla. Ocas dalmatina je u základu silný a pak se mírně zužuje. 

Srst dalmatina líná po celý rok. Stará srst by se měla odstraňovat denně gumovou masážní rukavicí. Kromě čištění zvukovodu pak nepotřebuje žádnou zvláštní péči. 

Dalmatin rovněž potřebuje dostatek pohybu. Měl by chodit na dlouhé procházky a to pravidelně. Je vhodný jako doprovod ke kole či joggingu. Je vytrvalý a rychlý.

Průměrná délka života dalmatina je 12 až 14 let. Štěňátka dalmatina se rodí bílá a tečky se jim tvoří postupně. A to až do stáří jednoho a půl roku.

Historie plemene

Dalmatin patří k nejstarším plemenům světa a lze předpokládat, že žil již před tisíci lety. Jeho původ není zcela jednoznačný, ale dle domněnek se připisuje oblasti středomoří, přesněji Dalmácie (střední část Jadranského pobřeží - Chorvatsko). Odtud pravděpodobně vzniklo i jeho jméno, které je ve všech jazycích velmi podobné. Byl však nazýván různě. Nejznámější je asi přezdívka „tygří pes".

V 18. století se o něm mluvilo jako o Bengálském brakýři. Používal se k lovu i jako doprovod šlechty. Práce, kterou zpracoval Thomas Bewick, vydaná v roce 1792, pojednává o kresbě a popisu této rasy a Bewick dalmatina přiřazuje ke kočárovým psům.

V r. 1930 byl dalmatin importován ze Spojeného království do celého světa. Do Československa byl poprvé přivezen v roce 1970.

V 19. století byl dalmatin používán jako pomocník hasičských oddílů k ovládání koní táhajících hasičskou stříkačku. Hasiči v Chicagu mají dodnes dalmatina ve znaku jako svého maskota.